Včera bylo venku opět krásně a my prostříhávali stromky na zahradě. A to je pokaždý ráj pro holky, takový množství čersvých větývek, co je na zemi, to je prostě bájo!

 Jenže, vždycky je nejlepší ta, co má ta druhá... a tak se o tu jednu vyvolenou, pak musí spolu přetahovat. Jako by jich pod těmi stromky nebylo dost, aby si každá  mohla vzít tu svojí a v klidu si jí někde žužlat!

Protože ten starý už dosloužil, dřevěná bidélka zapíchaná do hlíny, už uhnila, tak mě to donutilo jít ven tvořit strom nový. A jak se to povedlo? Posuďte sami.

V sobotu 20.3.2010 u nás byla oslava, která sice probíhala trošku ve zmatku, neboť jsme se pustili do malování, ale musela být,  Terry slavila svůj 1. rok. Předávání dárečků  neproběhlo

Tak jsem trošku s obavami vytáhla po delší době váhu ze skříně. Přeci jenom zima je letos dlouhá a holky, i když se snažím jim dopřát i v tomhle počasí dostatek pohybu, tak se hýbou určitě méně než v létě.  Když nám to nevyjde jít ven, tak aspoň házíme hračky po bytě a aportujeme, v tom jede naplno hlavně Luccy, to je aportovací nezmar. Nosí mi hozenou hračku do úplného padnutí.  A letí naplno pro ní a i zpět, to Terry letí jenom tam a nazpátek kráčí a nezapomíná při tom krásně kroutit tou svojí prdelkou. Luccynku  musím, ale zase dlouho přemlouvat, aby mi přinesenou hračku dobrovolně vydala, v tomhle je zase lepší Terry, ta na povel "podej", hračku pustí přímo do mé nastavené dlaně. Stále to dokážou pěkně rozbalit i spolu. Když se začnou honit a pejskovat v obyváku, tak to je něco!

První šla na váhu Luccy a bylo milé překvapení, od podzimního vážení přibrala pouhých 100g, takže jupí, připadá mi sice na pohled mohutnější, ale asi to je zimní srstí, která jí opticky zvětšuje. A pak jsem na váhu posadila prcka Terrynku, ta má přesně o jedno kilo méně než Luccy. Za týden jí bude jeden rok, takže budeme tuhle váhu už udržovat.

Luccy 7,3kg                                                   Terry 6,3kg

A to opravdu všude a stále! Prostě jak jen to jde, tak už je hlavně Terry v noře! Dneska si to obzvlášť užívala, asi tam opravdu něco úžasně vonělo. Nemohla jsem jí od té vyhrabané díry vůbec odtrhnout, kdyby jí viděli ochranáři, tak by jí hnali. Trhala zběsile kořínky, jen aby se dostala hloub a hloub! 

Jinak mě už ta zima nějak nebaví, doufám, že to bylo letošní poslední sněhový video a od příště budu točit už jen holky běhající v jarní travičce mezi prvními jarními kvítky......, prozatím jsem dala jaro aspoň do úvodu tohoto blogu.

Ferda opravdu ví, jak si to vyříkat s Luccy, aby mu taky tu svojí hračku půjčila.

Tak a den na který jsme se už tak dlouho těšili byl tady. V úterý 1.2. 2010 nás přijela navštívit Verča se svou úžasnou jezevčí smečkou. Byla objednaná s Bonkem k panu doktorovi na ortopedii

Dneska ráno bylo nového sněhu opravdu hodně, a tak hurá na to, ho odklidit! Luccy s páníčkem odjela brzo ráno na trénink, tak v tom odklízení pomáhala tentokrát jen Terča. Na zahradě se do něj doslova celá zabořovala. Je ho už tolik, že když se v něm chce pohybovat musí používat k přesunu jen skoky.