Tak a je tu konečně pro nedočkavce něco dalšího z klubovek. Alice letos opravdu nezahálela a vymyslela krom klasického jumpingu i sranda pětiboj. Začínalo se hodem plyšákama do kruhu. Pro pejsky kteří při tom, když páníčkové házeli, museli sedět na stole a vydržet pro plyšáka neběžet to bylo těžké.

28.10.2009 na státní svátek se v klubu agility Děčín běhalo. Proběhly klubové závody a kromě pětiboje, který příjde nařadu v příštím příspěvku se běžel jumping. Ze kterého jsem udělala sestřih. Všichni klubáci v něm nejsou, ale aspoň někdo. Běhalo jim to všem skvěle. Luccy běžela s jiným psovodem,

I když to tak občas nevypadá, tak se holky mají opravdu rády!

Tak o tomhle bych raději nepsala. Ale sobota 10.10.2009 se jinak než  "Černá sobota" nazvat asi nedá. Petr s Luccy jeli zkusit štěstí na dvojzkoušky do Masečína. Terča zůstala tentokrát doma. Bylo to poprvé co jí máme, že Luccy jela na závody bez ní. A Luccy přes počáteční obavy

Na cvičáku v Lounech Luccy běhala letos už potřetí.  A byla opět aspoň jednou na bedně, jak jinak, v Lounech se skoro vždycky zadaří.

Tak máme zasebou další závodní sobotu. 26.9.2009 se konaly agility závody u nás v Děčíně. Počasí krásně vyšlo. Ráno sice byla zima a pořádná mlha, ale ta se během dne postupně rozpustila a sluníčko svítilo opravdu naplno. Závody tentokrát posuzoval Tonda Grygar a jeho parkury to byla fakt lahůdka. Když třeba začali běhat

Pokus o malou prezentaci holek s krásnou jezevčí písničkou.  Poznáte na fotkách ve štěněcím věku, která je Luccy a která Terry?

20.9.2009 oslavila Terrynka první půlrok svého života. Roste z ní opravdu pěkná a hodně sebevědomá slečna. Je povahově úplně jiná než Luccy a poslední dobou začíná být čím dál víc a víc mazlivá. Prostě to je takový naše sluníčko. Je i hodně poslušná a vnímavá na učení nových povelů.  Když dám povel oboum holkám, tak Terča

Víkend 12. - 13.9. 2009 byl letos co se týká Luccy a jejího agilitění nejvýznamnější. Povedlo se jim totiž se svým psovodem kvalifikovat na mistrovství české republiky, tak to prostě museli jet na vlastní kůži zkusit.

                                                                                                                                                                                     V neděli 20.9. jsme vyrazili do Německa. Tentokrát to byl výlet bez holek, ale i tak o něm musím něco málo napsat, kdyby byly čipovaný tak mohly jet taky. Jenže panička na to má dost času, i když to, už je v našem městě povinné. Docela by mě zajímalo, jak by reagovaly, když by se najednou před nimi v lese objevil obrovský dinosaurus.

Kleinwelka je německé městečko na jehož okraji se nachází opravdu velikánský park s dinosaury. Vedle tohoto parku je ještě obrovský přírodní labyrint a expozice miniatur. Všude je spouta všemožných prolézaček pro děti, na které mohou i dospělí, takže zábava pro každého bez rozdílu věku. Dinosauři jsou rozmístěni po lese,  opravdu to vypadá realisticky. Zajímavá je expozice pravěkých lidiček. Asi nejkrásnější je lov Mamuta. Ale i všechno ostatní je propracováno do detailů. Prostě Němci musí mít všechno dokonalé.

Úžasný je přírodní labyrint, něco takového jsem viděla a mohla si projít poprvé v životě. Bloudila jsem v něm fakt dlouho, než jsem našla cestu ven, ale tak to má být, kdyby se to dalo projít jednoduše ,nebyl by to labyrint. Byla to bezva neděle se spoustou nových zážitků.

Další fotky:   http://millu.rajce.idnes.cz/Kleinwelka/