Coursing 17.4.2011

Tentokrát to nebyl slunečný den, ale byl bezvětrný, tak na Sokolím vrchu bylo o hodně příjemněji než minulý týden.  Začali jsme s půl hodinovým zpožděním díky zmiji na kterou jsme narazili při stavbě tratě. Brrr... ještě teď mám husí kůži když si na to vzpomenu. Zmije sice skoro hned zalezla do země, asi do nějaké myší díry, ale my stejnak trať začali přemísťovat. A to ani nesvítilo sluníčko a ještě ani nebylo svatého Jiří, tak tam vlastně podle pranostiky ještě ani neměla co dělat a přesto už si tam lelkovala. Nikomu se během coursingu nic nestalo, asi jak to tam začalo všechno hučet, vrčet a hlavně pejsci začali štěkat, tak všechny zmije utekly.

Zjistili jsme, že Terry už nemůže běhat s Luccynkou, neboť nejenže je o hodně rychlejší, ale i mazanější v nadbíhání a tak Luccy už na ní fakt hrozně moc během běhu ztrácí. Ale to vůbec nevadí. Luccy si totiž našla jiného spolu lovce a to kokra Yannyho se kterým se na dráze nádherně při lovu doplňovali. Terry to zkusila s kokrhundicí Borůvkou a také to nebylo špatné. Co neuběhla rychlostně svýma nožičkama, zvládla nadběhem a tak do cíle doběhly holky nakonec skoro stejně.

Byl to opět prýma strávený den mezi pejsky a jejich páníčky.

Video: Yanny a Luccy