O podzimní kvítek
Měli jsme opravdu skvělý víkend. V sobotu to byly závody O podzimní kvítek v Lounech a v neděli klubovky.V Lounech bylo hned od rána nádherně slunečno, ale při příjezdu už křupala namrzlá tráva pod nohama. Prostě zima se už nemilosrdně blíží, brrrrr!
Luccy celou dobu perlila na zónovkách, na áčku byly těsný a na kladině ani jedna. Na radu trenérky se synek dobrovolně disknul, když běželi open a Luccy skočila na kladině zónu, tak jí čapnul do ruky a vrátil nahoru a ona i při druhým seběhnutí jí tam opět neměla, takže znovu nahoru a tentokrát už byla. Prý na něj nějak divně koukala. On je z ní totiž už nešťastnej. Při tréninku se jí prostě nestane aby jí neměla, to je sbíhá vzorově, ale jakmile jsou na závodech, tak to je konec. Prostě to asi pozná, že je potřeba být co nejrychlejší a tak zóna, nezóna, letí jako raketa. Nakonec i s tou špatnou zónou byli třetí ve zkoušce. Dávám sem video toho běhu, sledujte jí na tý kladině, absolutně nevnímá to, že tam má synek před ní na zóně krásně nastraženou ruku, ve který bývá na tréninku odměna, prostě ta už je nahoře rozhodnutá, že skočí a nic jí nezastaví.
A teď něco o nedělních klubových závodech. Trenérka Alice Glöcknerová se opravdu vyřádila a místo čísílek ke skočkám nakreslila doma dopravní značky, takže před tunelem byla značka, jak tunel, tak rosviť světla. Před skočkami přikázaný směry jízdy a zákazy vjezdu. Prostě bezva nápad, akorát pár lidiček protestovalo, že všechny ty značky neznaj.
V klubových závodech se Luccy se svým psovodem umístila na třetím místě. A vyhrála tašku granulek a dobrot, to jí ale moc nezajímalo, hlavně že jako odměna tam byl i pískací míček. Z toho měla asi největší radost.
