V úterý 27.7.2010 jsme se vydali parníkem po Labi do Hřenska. Cesta trvá necelou hodinku a je opravdu na co koukat. Labe si prostě před tím než opustí naší republiku umělo vyhloubit krásnou cestu v údolí pískovcových skal.
Hřensko jsme rychle prošli, neboť prohlížet větnamské stánky nás opravdu nebaví a hurá na cestu k lodičkám, která vede podél říčky Kamenice kouzelným údolím. Holky měly být správně na vodítku, neboť je v této lokalitě vyhlášena první zóna národního parku, ale to prostě nejde, když podél cesty teče voda. Jen jak jsme Terču odepli z vodítka už se cachtala. Skočila do vody šipku z prvního kamene co tam uviděla.
Na lodičky v Edmundově soutězce musely mít náhubky, což taky zrovna nemilují, ale vydržely to holky statečný. Měli jsme štěstí, že jsme nastoupili do loďky jako poslední, tak jsme seděli u špičky na který se Luccy a Terry mohly trošku pohybovat a nemusely sedět nehybně po celou jízdu u nás na klíně. A že si to užívaly i na rybičky koukaly nahnutý přes palubu.
Když lodní cesta skončila a ony byly z náhubků a z vodítek opět osvobozeny, tak hned zase hurá do vody, jako by věděly, že je čeká na závěr výletu velký kopec na Meznou, který musí vyběhnout.
Cestou domů jsme se ještě zastavili na vyhlídce Belveder.
Všechny fotky: ZDE