Včera bylo venku opět krásně a my prostříhávali stromky na zahradě. A to je pokaždý ráj pro holky, takový množství čersvých větývek, co je na zemi, to je prostě bájo!

 Jenže, vždycky je nejlepší ta, co má ta druhá... a tak se o tu jednu vyvolenou, pak musí spolu přetahovat. Jako by jich pod těmi stromky nebylo dost, aby si každá  mohla vzít tu svojí a v klidu si jí někde žužlat!

V sobotu 20.3.2010 u nás byla oslava, která sice probíhala trošku ve zmatku, neboť jsme se pustili do malování, ale musela být,  Terry slavila svůj 1. rok. Předávání dárečků  neproběhlo

Tak jsem trošku s obavami vytáhla po delší době váhu ze skříně. Přeci jenom zima je letos dlouhá a holky, i když se snažím jim dopřát i v tomhle počasí dostatek pohybu, tak se hýbou určitě méně než v létě.  Když nám to nevyjde jít ven, tak aspoň házíme hračky po bytě a aportujeme, v tom jede naplno hlavně Luccy, to je aportovací nezmar. Nosí mi hozenou hračku do úplného padnutí.  A letí naplno pro ní a i zpět, to Terry letí jenom tam a nazpátek kráčí a nezapomíná při tom krásně kroutit tou svojí prdelkou. Luccynku  musím, ale zase dlouho přemlouvat, aby mi přinesenou hračku dobrovolně vydala, v tomhle je zase lepší Terry, ta na povel "podej", hračku pustí přímo do mé nastavené dlaně. Stále to dokážou pěkně rozbalit i spolu. Když se začnou honit a pejskovat v obyváku, tak to je něco!

První šla na váhu Luccy a bylo milé překvapení, od podzimního vážení přibrala pouhých 100g, takže jupí, připadá mi sice na pohled mohutnější, ale asi to je zimní srstí, která jí opticky zvětšuje. A pak jsem na váhu posadila prcka Terrynku, ta má přesně o jedno kilo méně než Luccy. Za týden jí bude jeden rok, takže budeme tuhle váhu už udržovat.

Luccy 7,3kg                                                   Terry 6,3kg

Tak a den na který jsme se už tak dlouho těšili byl tady. V úterý 1.2. 2010 nás přijela navštívit Verča se svou úžasnou jezevčí smečkou. Byla objednaná s Bonkem k panu doktorovi na ortopedii

Dneska ráno bylo nového sněhu opravdu hodně, a tak hurá na to, ho odklidit! Luccy s páníčkem odjela brzo ráno na trénink, tak v tom odklízení pomáhala tentokrát jen Terča. Na zahradě se do něj doslova celá zabořovala. Je ho už tolik, že když se v něm chce pohybovat musí používat k přesunu jen skoky. 

Každé ráno, ale i během dne nový a nový sníh k odklízení. Holky jsou rády, že je s nimi, tak dlouho někdo venku. Než totiž odházíme tu naší příjezdovou cestu a to letiště, co je před garází, tak se pěkně zapotíme! Ale co, je to krásný a trocha pohybu nám jenom prospěje. V odpočinkových pauzách si vždycky holky vyfotím, jak blbnou a tentokrát jsem byla focena i já, tak jsem to musela taky, do videa co jsem hnedka vytvořila, nahrát. Hezky se koukejte v teple domova jak jiní pracují......

Hurá k nám letos opět přišel Ježíšek. A asi jsme byli i trošku hodní, protože se pod stromečkem nějaký ten vytoužený dáreček našel. Nevím co si přály holky, ale asi toho bylo hodně. V jejich

Hurá napadl první sníh. A je ho docela už dost, aby se v něm dalo krásně řádit. Holky to nejprve venku vždycky pořádně očuchají a pak se začnou honit a neví kdy mají přestat. Vůbec se jim nechce domů. Co taky doma, tam taková zábava, jako venku není.

Konečně už taky peču, že mi to letos, ale trvalo, než jsem začala. Holky mi u toho samozřejmě pomáhají jak jen umí......